{A}{FG14}{C FF640100}Murat Joachim \ 
{FC12}{C FF707070}(1767 - 1815) \ 
{A}{C FF100801}Narozen v roce 1767. Jeho otec byl hostinsk. Mlad Joachim se pipravoval na knsk povoln, ale v roce 1787 vstoupil do armdy a zaal psobit v jezdeckm pluku. V roce 1793 byl poven na poruka a poven velenm oddlu. Murat se vyznamenal pi potlaen roajalistickho povstn v roce 1795 a dostal na starost celou brigdu. Po roce se mu dostalo poven na brigdnho generla. Napoleonovu pozornost si vyslouil bhem italskho taen. Spolen s vchodn armdou se Murat dostal do Afriky, kde se v Egypt a pot i v Srii astnil vech hlavnch bitev. Na podzim se budouc krl Neapole stal generlem divize (a pozdji marlem), velitelem konzulrn stre, Bonapartovm vagrem a dostal tituly admirla a prince. Od roku 1805 Murat velel kavaleristm Velk armdy. Zastnil se bitev u Slavkova, Jeny, Eylau a dalch. Pi taen roku 1806 hrla jeho vojska klovou lohu pi pronsledovn poraench pruskch jednotek. V roce 1808 mu Napoleon nabdl neapolskou korunu a Murat usedl na trn jako krl Joachim I. Jako panovnk ml Murat s csaem mnoh nedorozumn a konflikty. Ped zahjenm ruskho taen se ale znovu stal velitelem veho jezdectva. V zim 1813 mu Napoleon pedal velen nad vyerpanou armdou, ale Murat sv jednotky opustil a prchl do Neapole, kde zahjil vyjednvn se Spojenci. Pot, co byl Napoleon svren z trnu, il bval marl njakou dobu na jihu Francie, ale na konci lta 1815 se Murat s hrstkou vojk vylodil na Korsice a pokusil se obsadit Neapol. Krl byl pot uvznn a odsouzen k smrti zastelenm.


